May 5, 2014 -- Rozhovor s CPL Ondřejem Černým

Hola desátníku, děkuji za rozhovor s vámi. Na úvod se nám prosim představte:
Jmenuju se Ondřej Černý a jsem, tak trochu introvert, který toho moc nenapovídá. Dobře, tak teď vážně. Sloužím přes pět let pod druhou pěší divizí, mým mateřským regimentem je 23. regiment, kde jsem mněl možnost projít snad všemi funkcemi od obyčejného vojáka až po štábní krysu. Teda jak to říct správně, dá se to říct i jinak?

Nemalou měrou jste se podílel na přípravách Oslav Osvobození 2014. Co pro vás tato akce znamená?
Nemalou měrou? Spíš svojí, abych to řekl přesněji, malou. Snažím se, jako už třetí rok, dát dohromady tým lidí, kteří mají ochotu něco dělat pro ostatní a tak trochu i osvětu pro širší veřejnost, že nejsme jen banda bláznů, která si hraje na vojáky ale že to je koníček jako každý jiný a že se v tomhle koníčku hodně naučíte. Kolikrát i věci, které můžete přenést do civilního života. Co pro mne tato akce znamená? No, víte, to je trošku na dýl. Hlavně práce s fajn lidma, na které bych asi jinak nemněl čas. Mohu snima spojit příjemné s užitečným a zajít na cafe nebo na jídlo. Osobně je to pro mně škola k nezaplacení, která se mi strašně zuročuje. Asi nejsnáz bych to definoval jako sebralizace. Opravdu rád něco podnikám, jak pro zábavu pro sebe nebo pro zábavu ostatních.

Kolik času jste zhruba vynaložil při přípravách?
No, nechci říkat, že je to hodně času. Opravdu je to hodně času.

Jelikož je to už třetí tábor, který mám možnost relizovat na oslavách, je to jednoduší ale na druhou stranu pro mně oslavy nekončí složením tábora a hozením uniformy do pračky. Pro mne to je sednou si a začít hledat chyby, co zlepšit, co vymyslet nového na příští rok. To je alfa a omega úspěchu oslav. Zhodnotit minulí ročník a ponaučit se. Loni to byla encyklopedie pod širým nebem o technice a zbraních U.S Amry, na které jsem dělal s kamarádem. Pak tomu naš bývalý velitel CPT Syka dal grafický podklad světového formátu. Navíc loni jsme byly opět na novém místě. K tomu jsme nakoupily hodně materiálu jako jsou stany atd. Místo, kde měl být tábor postaven, se muselo přemněřit, načrtnou a zakreslit do map. To letos nemusíme dělat a tak mohu hodně času věnovat jinde. Jinak je to už rutina. V průměru je to 2 až 4 hodiny po dobu tři a půl měsíce denně, od bouchání do klávesnice po bouchání do prken na zátaras.

Co by jste dále chtěl sdělit návštěvníkům? A na co se mohou ťešit?
Návštěvníci se určitě mohou těšit na kus poctivé české práce v americké uniformně. A co bych jim sdělil? Ať se nedají odradit předpovědí a vyrazí za každého počasí podívat se na Checkpoint Raiders, kde je vždy co vidět.

Děkuji a přejí vám i návštěvníkům akce aby jsi ji náležitě užili.